Kdysi dávno, patrně kolem roku 2008, jsem zase jednou dostal nápad na fanfikci na
Ghost in the Shell. Pak, s opuštěním starého blogu, zapadla, až jsem se neprozřetelně prořekl, že jsem něco takového napsal. Takže to sem musím dát.
"Vypadáš strašně," řekl Batou a nabídl nenadálému hostu židli. Togusa ani netušil, jak se do jeho kanceláře dostal.
"Nabíd' bych ti panáka, ale pro kyborgy nemá alkohol stejně žádnej význam," pokračoval Batou s účastí v hlase. "Děje se něco?"
"To ten případ," utrousil unaveně Togusa a pokusil se promnout si oči.
"Ale hlášení jsi přeci už odevzdal, ne? Před chvílí jsem ho čet'," podivil se Batou. "Teda zvlášť to místo činu musela bejt pěkná chuťovka," nadhodil uznale a hned se kousl do rtu, když viděl, jak se jeho kolega při té vzpomínce otřásl. Nebylo divu. Jak stálo ve zprávě, vrah oběti zlomil vaz a protrhl krční tepnu. Podle všeho holýma rukama.
"Pořád mi to nějak nejde do hlavy," začal po chvíli Togusa. "Doktor zoologie a zabije nemocničního ošetřovatele, protože mu místo nemocniční kaše nedonesl krvavý steak, který po něm několikrát chtěl."
"Některý vrahy prostě nepochopíš, s tím se smiř. Zvlášť když vražděj v afektu."
"Ne," kroutil hlavou Togusa, "afekt bych pochopil, ale muselo by jít o něco víc než jen o steak. Třeba akademická žárlivost nebo tak něco. Navíc takovým lidem rychle dojde, co udělali a snaží se to maskovat. Tenhle ani nemrkl. S ledovým klidem to přiznal, jako by to byla naprosto běžná věc."
"Seriový vrah? Maniak?" zkusil hádat Batou.
"Taky jsem si to nejdřív myslel, ale žádnou další oběť jsme nenašli," znovu zavrtěl hlavou Togusa. "Podle výpovědi jeho kolegů to měl být klidný a vyrovnaný člověk. Prý kvůli své práci absolvoval i nějaké speciální psychotesty, které to jen prokázaly."
"Psychotesty? Na doktora?" divil se upřímě kyborg.
"Spíš terénní výzkumník," vysvětlil Togusa. "Posledních několik let strávil pozorováním chování divokých šelem ve volné přírodě. Proto ty testy." Batouovo v údivu zdviženě obočí však nepokleslo a tak Togusa pokračoval: "Jak jsem to pochopil, neměl je pozorovat zvenčí. Měl se stát přímo členem smečky lvů. Viděl jsem v ústavu jeho zvířecí tělo."
Kdyby mohl, zdvihl by Batou obočí ještě výš. "To jsou ale blázni."
"Nějakou dobu to fungovalo dobře," vykládal dál Togusa. "Úspěšně se zařadil do smečky a podával pravidelně hlášení. Asi před půl rokem ale najednou přestal. Proto se v ústavu rozhodli, že ho přivedou zpět. Když ho konečně chytili, nijak se nebránil. Přeložili ho do lidského těla a umístili do nemocnice na pozorování. Prý to snášel dobře."
"A pak najednou zabil toho ošetřovatele," doplnil Batou, pro kterého dospělo vyprávění k místu, které znal.
"Jo. Ten kluk ho prý uznával jako kapacitu v zoologii a byl hrdý, že mu může aspoň takhle pomáhat. O tom steaku se zmínil i ostatním, ale zavrhli to jako nesmysl. Koneckonců doktor teď měl kompletně kybernetické tělo, takže teoreticky nepotřeboval jíst vůbec. Ten kluk ale tvrdil, že na něj prý doktor výhružně vrčel, když mu ten požadovaný steak druhý den nepřinesl. Sice si z toho s ostatními dělali legraci, ale ten den byl prý už hodně nervózní. S biologickým tělem neměl proti kybogovi žádnou šanci."
"Šelma zaútočila," prohodil Batou. "To by aspoň vysvětlovalo ten binec. Šelmy vždycky útočí na nejzranitelnější místo. Zabij nebo budeš zabit."
"Ty myslíš..." neovažoval se domyslet Togusa.
"Hm. Dává to smysl," Batou se opřel o stůl. "Vem si všelijaký pouliční výrostky. Ze začátku to můžou bejt hodný kluci, ale jakmile se sčuchnou s partou, musej se přizpůsobit a často bejt ještě radikálnější než ostatní, aby svoje místo uhájili."
"Aby zapadl do smečky, měl v kybermozku uloženou simulaci, podle které se mohl řídit. Tu mu ale při výměně těla vymazali," oponoval Togusa.
"S těmi kluky je to stejné," rozhodil rukama Batou. "Ze začátku to jenom hrajou a po pár týdnech nebo měsících už jim to ani nepřijde."
"Takže ten steak měl být..." začal Togusa.
"Ani ne tak steak, jako spíš kus syrové flákoty. A byl pro něj totéž, co pro mě tohle," Batou ukázal na dva zabalené sendviče pro kyborgy. "Jenom zvyk."
Togusa na sendviče zíral jako opařený.