Další měsíc, další podcast. Tentokrát máme převahu školních a romantických seriálů a nezapomněli jsme ani na proběhnuvší Animefest.
Anime novinky jarní sezony 2014 (2)
Záznam: MP3 112kbps
Obsah:
0:00 - Úvod
2:05 - Postřehy z Animefestu
13:10 - Kanojo ga Flag o Oraretara
18:50 - Fūun Ishin Dai Shogun
27:35 - Soul Eater Not!
35:50 - No Game, No Life
43:25 - Gokukoku no Brynhildr
50:10 - Isshuukan Friends
Na No Game No Life se mi libí především skutečnost, že postavy nad hraním jako takovým reálně přemýšlí (nebo se o to minimálně snaží). Aneb šachová partie hrající na city figurek totálně vládne.
U Isshuukan Friends mi nepříjde moc fér odsuzování předvídatelnosti (zvláště hned vedle hodnoceni Brynhildr, které je šablonovité až na půdu), když si samotné anime s tématem předvídatelnosti hraje. Je ovšem fakt, že s každým dalším dílem je to unylejší a unylejší, protože se hraje víc na slice of life notu, než na pitvání a rozkrývání základní premisy.
Ano šachy říznuté populismem a naprosto prvoplánovým hraním na klišé zvraty byly opravdu dobře zvládnuté.
Neodsuzovali jsme jen předvídatelnost ale tupost zápletky, unylost a celkovou nezajímavost zpracování, což je podle mě fér. Brunhylda v tunelu má sice předvídatelné zápletky, ale disponuje i zajímavými charaktery, které přemýšlejí. Tomu, že nepitvají, se nedivím. Ta zápletka to není schopná unést a pravá krize nastane s odhalením zdroje traumatu a jeho "vyléčením", tedy pokud si na to autoři vzpomenou a nerozmělní vše v "dnech jejich životů".
Na No Game No Life se mi libí především skutečnost, že postavy nad hraním jako takovým reálně přemýšlí (nebo se o to minimálně snaží). Aneb šachová partie hrající na city figurek totálně vládne.
U Isshuukan Friends mi nepříjde moc fér odsuzování předvídatelnosti (zvláště hned vedle hodnoceni Brynhildr, které je šablonovité až na půdu), když si samotné anime s tématem předvídatelnosti hraje. Je ovšem fakt, že s každým dalším dílem je to unylejší a unylejší, protože se hraje víc na slice of life notu, než na pitvání a rozkrývání základní premisy.
"Rozhlasová hra" - popis roku!
Neodsuzovali jsme jen předvídatelnost ale tupost zápletky, unylost a celkovou nezajímavost zpracování, což je podle mě fér. Brunhylda v tunelu má sice předvídatelné zápletky, ale disponuje i zajímavými charaktery, které přemýšlejí. Tomu, že nepitvají, se nedivím. Ta zápletka to není schopná unést a pravá krize nastane s odhalením zdroje traumatu a jeho "vyléčením", tedy pokud si na to autoři vzpomenou a nerozmělní vše v "dnech jejich životů".